Hosty

Naše obec se nachází v rekreační oblasti Středního Povltaví (okres České Budějovice) a leží asi 3 km od pravého břehu Vltavy a 2 km od pravého břehu Lužnice při soutoku těchto dvou řek. Týn nad Vltavou je od nás asi 5 km jižně.

Z historie
V 50. letech na katastru obce Hosty, přímo na soutoku Vltavy a Lužnice, zjistil archeolog František Prošek povrchovým sběrem stopy osídlení ze střední doby kamenné. V letech 1961 – 1962  v souvislosti s předpokládaným zatopením byla ze zdejších původních polí sejmuta ornice a prováděn archeologický průzkum. Od toho času však také docházelo k narušování místa příležitostným těžením omítkářského písku. R. 1968 zde objevil Jiří Fröhlich první nálezy z období, jež bylo předmětem pozdějšího výzkumu. Další záchranné akce probíhaly v letech 1971, 1973 a 1974. V letech 1981 – 1983 se  zde prováděl záchranný archeologický výzkum. Bylo zjištěno, že se zde na ploše 2,5 ha rozkládala ve starší době bronzové významná pravěká osada.

Získaný materiál ozřejmil význam lokality pro získávání dalších informací o  vývoji starší doby bronzové v jižních Čechách. Na toto sídliště se v blízkém okolí váže řada dalších nalezišť. Zejména mohyly ze starší doby bronzové byly objeveny severně od sídliště v lese „Kopcová“ u Hostů. V lokalitě byly prováděny důležité archeologické práce, které na zdejším pohřebišti vedl významný český archeolog, univ. prof. dr. Bedřich Svoboda, DrSc.

Výkopy v terénu sídliště na soutoku Lužnice a Vltavy prokázaly, že mocné souvrství s kulturním odpadem se táhne od jihu k severu v délce nejméně 60 m a pokračuje dále. Nálezová kra je široká 35 – 40 m a na jejích okrajích koncentrace nálezů slábne. Nejpočetnějším druhem nálezů je zde keramika. Tvarosloví nádob se poněkud vymyká dosud známým formám starší doby bronzové v Čechách. Vykazuje především hladké, pouze stavebně členěné tvary. Střídavě se používaly plastické výzdobné prvky jako pupky, podélné a jazykovité výčnělky, prsty promačkávané pásky (zřídka zdvojené) a přesekávané lišty na podhrdlí. Oblíben byl technický ornament (drsnění, rýhování a slámování břicha). Část zboží byla tuhována, rytý dekor je vzácnější. Dominují amfory a džbánky s vakovitou nebo klenutou výdutí, zásobnice různých typů. Četné jsou mísy s obloučkovitě odsazeným okrajem, hrnce, hrnky a miniaturní nádobky, jež se často dochovaly neporušené.

Příklady dalších nálezů: džbány typu Tokod, vykuřovadla a cedníky, lžíce, závaží, přesleny, drobná plastika, bochníkovitý idol, bronzové nástroje a šperky, doklady kovolitectví, kamenné zbraně a nářadí, štěpné suroviny, brousky, drtidla na obilí, otloukače a ozdoby z mastku. Na nalezišti se spoře vyskytují stopy pobytu lidí i v jiných úsecích pravěku, a to ze starší a střední doby kamenné, mladší doby bronzové a železné, později staroslovanské.Celou situaci na křižovatce vodních cest  spolu s dalšími blízkými lokalitami lze označit za  pravěké středisko širšího středoevropského významu.

(Použitá literatura: Beneš Antonín, PhDr.: Pravěké sídliště z doby bronzové na soutoku Lužnice a Vltavy, Městské muzeum v Týně nad Vltavou 1984. Z téže publikace použity i výše zobrazené nákresy archeologických nálezů)

Původ názvu Hosty se v hostecké kronice odhaduje takto: Původně svobodní sedláci se dostali do závislosti a později poddanství tím, že část rodiny postupně již neuživilo obhospodařování vlastního majetku, a tak se někteří její členové usazovali jako nájemníci na cizí půdě. Za užívání této půdy byli ovšem vlastníku zavázáni k zvláštním službám a platům, avšak jinak zůstávali svobodní. Těmto na cizím půdě hospodařícím nájemníkům se údajně říkala „hosti“.

Povinnosti těchto „hostů“ v listinách 11. a 12. stol. označovány jako „hospitalites“. Zpravidla jsou to „hosté“ usedlí na půdě knížecí. Jelikož byla nynější obec Hosty založena patrně takovýmito „hosty“, vešlo zřejmě u obyvatel okolních osad ve zvyklost nazývat osadu po jejích zakladatelích – „hostech

Podle nejstarší hostecké kroniky byla obec založena patrně za vlády knížete Břetislava, který vládl v Čechách v pol. 11. stol. Kronikář píše: První obyvatelé Hosty byli, jak nejlépe zřejmo z vykopávek – tajnými pohany. Veřejně zajisté již ve století XI. přiznávali se ku křesťanství, doma však v tajnosti klaněli se modlám a i mrtvé své, spálivše jejich těla – v popelnicích pohřbívali“. Jan III. z Dražic, jsa 26. května 1258 posvěcen na biskupa, navštívil i své týnské zboží a v r. 1268 mimo jiné právě Hosty (první písemná zmínka), které byly součástí tohoto zboží, postoupil králi Otakaru II. Po r. 1379 se uvádí Hosty jako jedno ze sídel hajných, spravujících týnské panství. V období protireformace se uvádí, že lid v Hostech setrval v protestantismu i poté, kdy ve smyslu císařského patentu z r. 1624 byli ze všech far vypovídáni nekatoličtí kněží. Podle zmínek z poč. 18. stol. se také z hosteckých lesů roubily stavební kmeny v prameny k plavbě po Vltavě. Hosty se také často a za velkých obětí musely starat o části vojsk, a to jak válek koaličních i napoleonských.

První světová válka byla vyhlášena v den, kdy se v Kolodějích odbývala svatoannenská pouť. Tehdy se před polednem roznesla zpráva, že Rakousko vyhlásilo Srbsku válku, následkem zavraždění následníka trůnu v Sarajevu.
„Každý pospíchal domu, aby tuto smutnou zprávu oznámil svým domácím. Hned následujícího dne dostali v naší obci někteří mužové rozkaz dostaviti se ve 24 hodinách ke svým plukům. To bylo nářku, když museli rodiče od svých dětí,   a synové od svých rodičů a sourozenců do boje z nichž se jich mnoho nevrátilo“, tak se píše v obecní kronice.

Během války došlo k velkému nárůstu cen. V posledních letech války byly zavedeny chlebenky, cukřenky, poukazy na tabák, mouku a pod. Z Hostů se nevrátilo 11 obětí, 4 z hostecké Hladné a 1 z Dobrného. Jmenováno také 5 legionářů. Při sčítání lidu r. 1921 napočteno v Hostech 530 obyvatel. Pomník padlým 1. světové válce dostavěn v r. 1939, to jest v roce vzniku druhé světové války. Na něm uvedeno 12 obětí a nápis „My zemřeli za vás“. Samostatný pomník byl také v r. 1921 odhalen obětem v Hladné.

Dne 15. března 1939 bylo občanstvo vyrozuměno úředními orgány, že Říšskoněmecká armáda o 6. hodině ranní překročila československé státní hranice, aby vzala do své ochrany území republiky. Dne 15. března také Němci dorazili do Týna nad Vltavou a nad obcí přeletělo několik německých letadel. V r. 1942 bylo Úřadem práce v Českých Budějovicích  několik hosteckých občanů totálně nasazeno na práce do Německa a Rakouska. Dva z nich se vrátili s vážnými úrazy. Další byli pronásledování nebo vězněni, jeden byl za poslech zahraničního rozhlasu osm měsíců vězněn v koncentračním táboře v Dachau.

V březnu 1945 byli z nařízení šesti potahy přivezeni uprchlíci ze Slezska, z nichž někteří mluvili polsky. Byli to ponejvíce ženy, děti a starci. Padesát se jich ubytovalo v sále hostince U Blechů, ostatní byli odvezeni do Pašovic v počtu asi 100 lidí. Poté do obce dorazila kolona SS, která zůstala v lukách nedaleko hostince a v čp. 69. Tato kolona pak odjela směrem na Doubravku. Druhý den přijela kolona vyřazených Maďarů, kteří zde čekali na odsun do Maďarska. Po skončení války své zbraně odevzdali tzv.. revolučnímu výboru. Rudá armáda dorazila do obce 10. května 1945.

V hostecké kronice se pod r. 1945 popisuje: „Dne 15.5. byl přiveden k tábořivším Rusům na Hajíčků zahradě jeden S.S. který se pokusil o útěk po zahradě čp.17 seskokem přes zeď do cesty, byl zachycen Bílkem z Koloděj n. Luž. V potyčce volal o pomoc Bílek. Volání uslyšel Ruský vojín a rázem essesáka zastřelil před okny čp. 16. kterého Fr. Příhoda č. 15 pohřbil za Horáčkovou zahradou vedle okres. silnice“.

V r. 1948 byl v souvislosti s politickými událostmi v Hostech ustaven tzv.. „Akční výbor“. Vyživovací komisí byl na každého zemědělce stanoven pětiletý plán zemědělských výnosů a živočišné výroby. Konány přísné kontroly. Za neplnění těchto povinností hostečtí. „kulaci“ („venkovští boháči“) trestáni pokutami, někdy i vězením. Po důkladném přesvědčování hosteckých soukromých zemědělců vzniklo v r. 1956 v obci jednotné zemědělské družstvo, jež mělo na konci r. 72 členů. Jeho prvním předsedou se stal Jan Koubek. Docházelo ke sporům se zemědělci soukromými. V témže roce výstavba drůbežárny. Těžba grafitu, která průběžně probíhala na hosteckém katastru již před válkou, se v r. 1957 až 1964 zastavuje a v potížích i v následujících letech. Těžba zastavena v r. 1969. V r. 1958 byla započata stavba kravína. V březnu byli majitelé lesů vyrozuměni přípisem z ONV, že veškeré lesy bez náhrady propadají ve prospěch státu. V r. 1963 bylo místní JZD sloučeno s JZD Pašovice, později integrováno do JZD Chrášťany. V r. 1972 se v kronice uvádí  14 zemědělců, kteří do JZD nevstoupili. V r. 1980 bylo v Hostech otevřeno nákupní středisko.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>