Vrch Třemšín (827 m n.m.) je nejvyšším vrcholem jižní části Brd a nachází se tedy v té části Brd, která je veřejnosti přístupná. Najdeme jej asi 8 km vzdušnou čarou jihozápadně od Rožmitálu pod Třemšínem.

Název vrchu Třemšína pochází údajně od tří zlatých prutů neboli "šínů", potopených v hradní studni. Vrch nazýván Jaroslavem Vrchlickým "král brdských lesů".

Původní hrad, který zde stával, byl zpustošen za husitských válek kolem r. 1420. Úvahy o předslovanském osídlení se zatím nepotvrdily. Takže se má za to, že hrad založil až patrně jeden z příslušníků rodu Buziců, snad na rozhraní 12. a 13. stol.

Na hradě vládli páni z Třemšína, jejichž znak byl původně stejný jako znak pánů z Rožmitála. Listinami doložen jako první Beneš z Třemšína z r. 1349.

V 16. stol. se hrad již nazývá "opuštěný". Arcibiskup kníže Salm (+1810) si Třemšín zamiloval a dal jej upravit tak, aby byl zpřístupněn. Od těch dob se sem konávaly poutě a to neděli po Proměnění Páně.

Od 60-tých let 19. stol. zde bývaly národní slavnosti za účasti lidu z okolí. R. 1869 byl zde chystaný tábor lidu zakázán. R. 1888 zde dal arcibiskup hrabě Schönborn vystavět dřevěnou rozhlednu asi 18 m vysokou a z ní býval krásný výhled do širokého okolí. Výlety na Třemšín byly konány při sjezdech rožmitálských rodáků v l. 1905 a 1922. Za 2. svět. války bylo mnohokrát bezvýsledně jednáno o výstavbě nové rozhledny. Národní pouť na Třemšín byla také konána v r. 1946.

V současné době je rozhledna na Třemšíně upravena z trigonometrické věže. O zřízení nové rozhledny se jedná.

Nedaleko Třemšína na severním hřebenu jsou také pozůstatky tvrziště - Hengst (757 m), které mělo za úkol zřejmě střežit hrad Třemšín na straně z hradu neviditelné.

Kaple na Třemšíně

vystavěna péčí rožmitálského lesmistra Josefa Eustacha Kračmera r. 1771 údajně nad zasypanou studnou, zasvěcen Proměnění Pána Krista. I Kračmerovi nástupci o kapličku pečovali. Býval na ní nápis "Bohu chvála, králi úcta, vlasti sláva".

Gangloffův kříž,

odlitý v bývalých arcibiskupských železárnách. Dal ho pod vrchem Třemšín r. 1870 postavit na památku svého působení knížecí arcibiskupský lesmistr Karel Gangloff (1809 - 1879). Jako významný lesnický odborník se zasloužil o hospodářskou úpravu lesů a plně se věnoval péči o ně. Vynalezl také řadu přístrojů k měření dřevní hmoty a proslavil se zejména vynálezem stroje na výrobu šindele. Pro své matematické nadání býval nazýván "Český Archimédes". Kříž byl vysvěcen r. 1895.

Pod vrcholem Třemšína můžeme na jeho východní straně vidět kamenný rozsyp. Podobný rozsyp je také severněji na straně západní.

Níže pak, na křižovatce cest, vedle Gangloffova kříže,  je malá, částečně zděná a zčásti dřevěná Třemšínská bouda.

Na vrch Třemšín se můžete dostat jednak mnoha způsoby z různých směrů.
* po červené turistické značce, vedoucí z Rožmitálu pod Třemšínem přes Hutě pod Třemšínem. Z Hutí vede na vrchol ze severovýchodní strany poměrně ostře stoupající, takřka rovná asfaltová silnička. Pod vrcholem pak pokračuje lesní cesta až na vrchol.
* nejpohodlnější cesta, s menším převýšení vede od myslivny Na Dědku ze strany východní. Jedná se nejprve o asfaltovou silničku, poté o zpevněnou lesní cestu, vedoucí až na křižovatku u Třemšínské boudy a Gangloffova kříže, kde pak nezpevněná cesta pokračuje k vrcholu.
* na Třemšín se můžete také dostat od jihu po modré značce ze Starého Smolivce, nebo po červené od Roželova, nebo také od západu po žluté od Borovna.

Kolem vrchu Třemšína byl vyhlášen Třemšínský přírodní park.