V obci je od roku 1930 vedena pamětní kniha nebo také kronika. Prvním kronikářem byl Karel Šimsa z č.p. 75, který vedl kroniku od roku 1930 do roku 1937. Druhým kronikářem se stal Karel Klečka z č.p. 50, který psal kroniku od roku 1945 do roku 1970. Pak krátce vedl kroniku František Klas. V roce 1972 se ujal vedení kroniky Jaroslav Jeništa z č.p. 40, který poslední zápis ukončil v roce 1989. Po něm převzal vedení místní kroniky František Klas č.p. 39.
Co víme o obecních zastupitelstvech v Doubravici: se zrušením roboty v roce 1848 skončila i činnost rychtářů. Ten poslední byl u Farků v č.p. 30. Od roku 1850 se již volila místní obecní zastupitelstva. Protože se nezachovaly z této doby žádné dokumenty, víme oficiálně o prvním obecním zastupitelstvu až v roce 1900, kdy starostou obce byl Jan Kuchta. Dalšími zastupiteli v té době byli Václav Slanec, Matěj Šimsa, Václav Hrubec, Josef Hraba, František Keřka, Václav Černý, Matěj Křišťan a Tomáš Kůta.
První volby po I. světové válce se konaly v roce 1919. Tehdy kandidovaly dvě politické strany a to Republikáni a Sociální demokraté. Ve volbách vyhráli Republikáni, kteří získali 7 mandátů. Zvoleni byli Jan Přech, Ferdinand Klecan, Hugo Kopáček, Josef Petrán, Karel Polánka, Matěj Panuška a František Sládek. Sociální demokraté získali 3 mandáty. V zastupitelstvu pracovali za tuto stranu Josef Hrubec, František Keřka a Václav Šnobr. Starostou obce byl zvolen Jan Přech.
V následných volbách v roce 1923 kandidovala pouze Republikánská strana, která obsadila všech 12 mandátů. Starostou obce byl František Pučil.
Další volby v roce 1927 Republikáni již nevyhráli a získali pouze 2 mandáty. Přesto jejich kandidát Václav Černý se stal starostou obce. Sociální demokraté měli v zastupitelstvu 5 členů a Občanská nepolitická strana také 5.
V následujících volbách v roce 1931 se o zvolení již ucházely 4 politické subjekty. Občanská nepolitická strana získala 4 mandáty a měla také starostu. Stal se jím Jan Kaizr. Také Republikáni získali 4 mandáty. Sociální demokraté 3 a poprvé se také na scéně objevila Československá strana lidová, která však získala pouhý 1 mandát.
Také po volbách v roce 1935 byl nadále starostou obce Jan Kaizr. V těchto volbách zvítězili Republikáni, kteří získali 93 hlasů, za to dostali 5 mandátů. Na druhém místě byli sociální demokraté, kteří při zisku 41 hlasů měli 3 mandáty. Následovala Československá strana lidová, která za 28 hlasů obdržela 2 mandáty. Po 1 mandátu získala Česká strana národně sociální za 11 hlasů a Fašistická strana za 13 hlasů. Její podpora již v roce 1935 svědčí o postoji některých občanů obce té doby. Komunisté a živnostníci při těchto volbách získali shodně po 7 hlasech, ale to na zisk mandátu žádné z těchto stran nestačilo.
V průběhu II. světová války byl starostou obce Tomáš Klecán, který byl velmi rozumný a svými postoji přispěl v tehdy nelehkém období k uklidnění situace v obci.
Ihned po skončení II. světová války byl v obci ustaven revoluční národní výbor a to 14. května 1945. Měl 6 členů. Předsedou se stal Jan Kaizr, místopředsedou Václav Hendrych a dalšími členy byly Josef Braťka, Jaroslav Prokopius, František Křišťan a František Kůta.
První poválečné volby v roce 1946 přinesly v obci při zákazu Republikánské strany (Agrárníků) vítězství Československé strany lidové, která získala 6 mandátů a měla také svého předsedu. Stal se jím František Keřka, který však krátce po zvolení ze zdravotních důvodů z funkce odstoupil a ve funkci jej nahradil Jan Kaizr, který kandidoval za Komunistickou stranu, která v těchto volbách získala 3 mandáty. Sociální demokraté získali 2 mandáty a Česká strana národně sociální měla v Doubravici 1 mandát.
Další volby se již konaly v režii Národní fronty. Ty první byly v roce 1954. Předsedou národního výboru se stal Antonín Komrska a tajemníkem Josef Melichar. Dalšími členy byli Václav Šnobr, Karel Pacalt, Karel Ježek, Jaroslav Jeništa, František Braťka, Jaroslav Panuška a Josef Srb.
V dalších volbách v roce 1960 se obsazení příliš nezměnilo, změny byly pouze zaznamenány na vedoucích funkcích. Předsedou národního výboru byl zvolen Václav Šnobr a tajemníkem Václav Štěrba.
V roce 1964 došlo ke sloužení obce Doubravice s obcemi Nahošín a Lažany. V národním výboru byla samozřejmě většina kandidátů z Doubravice, kdy předsedou národního výboru byl zvolen Václav Kuchta a tajemníkem František Klas.
Další volby se konaly až za 7 roků v roce 1971, kdy k odložení řádných voleb přispěla okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. V tomto roce byl zvolen starostou obce opět František Klas a tajemníkem se stal Václav Kuchta. Oba si vlastně vyměnili funkce z předchozích voleb v roce 1964.
K dalším volbám došlo v roce 1976, kdy kandidáty byli opět zástupci Národní fronty. V čele obce stál opět František Klas a tajemníkem se stává Milan Panuška.
Také následující volby v roce 1981 nic nového nepřinesly. Starosta i tajemník zůstali stejní jako po volbách v roce 1976.
Poslední volby v režii Národní fronty se konaly v roce 1986. Při těchto volbách byl předsedou MNV zvolen dosavadní tajemník Milan Panuška. Tajemníkem se stal Antonín Komrska ml. z č.p. 71.
Po listopadových změnách v roce 1990 proběhly již v obci troje volby do obecního zastupitelstva podle zcela odlišného volebního systému, nežli byl ten dosavadní, který trval v naší zemi více než 40 roků. Již totiž neexistuje pouze jediná kandidátka se stanoveným počtem budoucích poslanců. Podle nového volebního zákona si již voliči vybírají budoucí kandidáty z více politických subjektů.
V roce 1990 kandidovaly v Doubravici 4 volební strany. Občanské fórum, které získalo 723 hlasů a 3 mandáty. Na druhém místě skončila koalice, kterou tvořila Strana venkova a Strana zelených se ziskem 701 hlasů a taktéž 3 mandáty. Také Komunisté získali 3 mandáty při zisku 578 hlasů. Čtvrtým subjektem byla Československá strana lidová, která při zisku 51 hlasů neobdržela žádný mandát. Starostou obce se stal opět Milan Panuška, který kandidoval za KSČM. Místostarostou byl zvolen Ing. Miloslav Kořán, který byl kandidátem Koalice. V průběhu tohoto volebního období a to v roce 1992 se obec Lažany osamostatnila a zvolila si vlastní obecní zastupitelstvo. Od tohoto roku jsou tedy ve svazku obcích už jen Doubravice a Nahošín.
Druhé demokratické volby proběhly v roce 1994. V těchto volbách zvítězila v obci KSČM, která obdržela 514 hlasů a byly jí přiděleny 4 mandáty. Na druhém místě byla Zemědělská strana se ziskem 429 hlasů a 3 mandátů. 3. Místo získala KDU- ČSL, která obdržela 337 hlasů a byly jí přiděleny 2 mandáty. Po opakovaných volbách místního zastupitelstva, byl starostou opět zvolen Milan Panuška a jeho zástupcem Karel Fořt z č.p. 3. Oba byli kandidáti KSČM.
Poslední volby se konaly v roce 1998 a při nich bylo zvoleno devítičlenné zastupitelstvo, které má následující obsazení: Za KSČM byli zvoleni Milan Panuška, Karel Fořt a František Zuklín. Všichni jsou občany Doubravice. Za KDU-ČSL se stali členy zastupitelstva Blažena Nová, Alena Hůzlová a Ing. Miroslav Veselý. Všichni tři jsou rovněž občany Doubravice. Třetí skupinu zastupitelstva tvoří nezávislí kandidáti, kterými jsou: Ing. Jiří Turek, Ing. Květa Plechatá a Jaroslav Plechatý. Tito kandidáti jsou z obce Nahošína. Starostou obce byl zvolen Milan Panuška a jeho zástupcem se stal Ing. Jiří Turek.